pH-sensor

V atmosféře se neustále zvyšuje množství oxidu uhličitého. Výpočty se přišlo na to, že až 30 % CO2, který člověk vyprodukoval, se rozpustilo do mořské vody.

Nedaly by se tedy oceány použít jako úložiště pro tento plyn a zastavení oteplování?

Víno je směs několika složek, z nichž většinu tvoří voda (až 91 %). Mimo vodu, ethanol (9-14 %), zbytkový cukr, barviva a třísloviny jsou přítomné také kyseliny. Ve víně je jich celá řada, ovšem nejdůležitější a nejvíc zastoupené jsou kyselina vinná, poté jablečná, citrónová a mléčná. Poměrné zastoupení jednotlivých kyselin dává vínu charakteristickou chuť a i říz a navíc mají kyseliny funkci konzervantu. Při nízkém obsahu kyselin bývá víno chuťově měkké až fádní, proto patří stanovení celkové kyselosti vína ke sledovaným parametrům daného vína.

Marta žije v městě, které má tvrdou vodu - obsahuje velké množství minerálních látek.1 Jedním z problémů při používání tvrdé vody je, že v místech, kde voda stojí, vzniká vrstvička nerozpustného uhličitanu vápenatého, který nazýváme vodní kámen. Marta musí pravidelně čistit sprchovou hlavici, jinak by kvůli vrstvě vodního kamene přestala fungovat. Marta postupně zkoušela odstranit vodní kámen pomocí těchto látek: „Lumina“ (komerční čisticí prostředek obsahující kyselinu trihydrogenfosforečnou 15 – 30 %), ocet, čerstvá citrónová šťáva.

Kyselý déšť začal vyvolávat znepokojení od 60. let 20. st., kdy začala umírat řada lesů a jezer v severní Evropě, ve Spojených státech a v Kanadě. V mnoha zemích se situace začala aktivně řešit tím, že začaly být přísně kontrolovány emise kyselinotvorných látek do ovzduší, přesto ještě hrozba kyselého deště zdaleka neskončila. V současné době se fenomén kyselého deště objevuje jako hlavní problém v rychle se rozvíjejících zemích, zejména v některých částech Asie a Tichomoří.

Uvnitř lidského žaludku je značně kyselé prostředí. Žaludeční šťáva je většinou tvořena kyselinou chlorovodíkovou o koncentraci přibližně 0,01 mol/L. Takto kyselé prostředí je důležité kvůli denaturaci bílkovin a také kvůli aktivaci enzymů (např. pepsin), které jsou zodpovědné za trávení bílkovin. Na druhou stranu však může velké množství kyseliny způsobovat problémy. Pokud není v žaludku potrava, může kyselina chlorovodíková denaturovat i bílkoviny, které jsou součástí žaludeční stěny, což vede ke vzniku žaludečních nebo dvanácterníkových vředů.

Vzpomeňte si, jak jste šli v létě na výletě krajinou, kde bylo několik vodních zdrojů jako řeky, rybníky, potůčky, popř. jezera. Možná si vzpomenete, že voda v nich se sobě příliš nepodobala. Některá byla poměrně čistá, jiná s olejovými skvrnami, další s mnoha rostlinami nebo prostě jen vypadala celá zelená.

Jenže všechno, co je zelené, nemusí být pro přírodu právě to nejlepší. Vodní zdroje s mnoha rostlinnými organismy, zvláště řasami, jsou načasovanou hrozbou pro další organismy. Jak je to možné? Je velké množství rostlin přirozenou součástí vodních zdrojů?

Průzkum složení čistících prostředků určených na čištění vodního kamene s pomocí pH senzoru.

Modelování vzniku kyselých deštů s pomocí pH senzoru.

Stanovení účinné látky v antacidech pomocí acidobazické titrace.